Jára Cimrman detektiv

Detektivní sklony se u Járy projevovaly již od jeho mladých let. Asi první problém si kvůli této své vášni přivodil ve škole, kde obvinil a posléze usvědčil svého učitele, že krade dříví, které bylo určeno k vytápění školních místností. Jeho snaha byla oceněna důtkou školního ředitele a když Jára na obranu proti tomuto nespravedlivému rozhodnutí poučil pana ředitele o daktiloskopii, byla mu snížena známka z mravů. Rok poté, když se ředitel na vlastní kůži přesvědčil, že měl Cimrman pravdu (učitel zašel ve své drzosti tak daleko, že kradl dříví i v ředitelně a jedné noci ho tam ředitel načapal, když si chtěl nepozorovaně domů odnést novou tabuli), nadaného žáka rehabilitoval.

Již jsme se zmínili o jednom z jeho četných úspěchů, když jistému panu Ořechovi našel pomocí detektoru kovů ztracený prsten v holubníku. To ovšem není všechno. Cimrman navíc zjistil, že tento pan Ořech křížil holuba se strakou a vyšlechtil tak druh, který kradl šperky a nosil mu je do holubníku. Tím vyřešil záhadu mizení klenotů v celém okolí. Navíc také zjistil, proč pan Ořech kroužkoval holuby železnými kroužky - potřeboval, aby si zvykli nosit těžší předměty.

Nebyla mu cizí metoda křížového výslechu a byl si vědom toho, že tento druh výslechu je mnohem účinnější, když výslech provádí více osob, které se v pokládání otázek v rychlém sledu střídají a tak nedávají možnost vyslíchanému nad odpověďmi přemýšlet. On ale byl zpravidla na výslech sám a tak si zhotovil zařízení, pomocí kterého obecné otázky pouštěl z tzv. playbacku. Otázky konkrétnějšího rázu pak podával operativně sám 'naživo' a tak se s tímto zařízením střídal. Vytvořil si tak soubor nahrávek, které označil: Zloděj, Vrah, Delikvent, Podvodník, Sňatkový podvodník, Atentátník, Nájemný vrah, Příležitostný vrah, Lupič, Bankéř, Kapsář, Politik. Járův vynález se znamenitě osvědčil, neboť vyslíchaný byl tak zmaten, že někdy přiznal i to, z čeho původně ani nebyl obviněn. To se stávalo hlavně v případech, kdy si Jára spletl nahrávky.

Jára Cimrman také výrazně zasáhl do detektivní literatury. Vyprávěl A.C. Doyleovi o jednom soukromém detektivovi, který žil na Pekařské ulici a jednom prodavači. Tomu prodavači se jednoho dne ztratilo deset rohlíků a jelikož nenáviděl zloděje, zašel až tak daleko, že si tohoto detektiva najal, aby mu zloděje vypátral. Po dvou dnech pátrání se prodavačova žena přiznala, že tyto rohlíky vzala, usušila a udělala z ní strouhanku na řízky. Za ty dva dny už detektiv ale stihnul do případu zasvětit celou čtvrť, takže kdyby mu tehdy prodavač řekl, jak se celý případ sám vyřešil, udělal by si ještě větší ostudu. Proto detektiva směroval na falešné stopy a tak se stalo, že asi jen díky tomu detektiv vypátral vraždu a usvědčil vraha. Nakonec se mu díky jeho neobyčejným dedukčním schopnostem podařilo rozluštit i záhadu zmizelých rohlíků. A.C. Doylea tento detektiv tak zaujal, že bydliště Sherlocka Holmese umístil také na Pekařskou ulici, tedy Baker street.

Jejich přátelství se však otřáslo v základech, když Doyle ve své povídce "Skandál v Čechách" 'ustanovil' Českým 'dědičným' králem jistého německého vévodu Wilhelma Gottsreicha Sigismunda von Ormsteina, jehož popis se nápadně podobal císaři Vilému a tak trochu také Otto von Bismarckovi. Cimrman jej vyzval, aby tento snad hloupý vtip napravil, ale Doyle tak neučinil. Za Doyleovu chybu tak zaplatila celá Anglie, když Cimrman posléze na oplátku napsal detektivní román "Znemožněn v Anglii", kde píše o jednom šlechtici z Holandska, kterému právem patřila anglická koruna a který po příjezdu do Anglie se o ni ucházet, byl zesměšněn a potupen anglickou šlechtou. Ruud van Vaarkig (takto příznačně jej Cimrman nazval) se tedy obrátil na pražského detektiva Paloučka, jeho poslední záchranu. Doyle, pokud víme, nijak proti této knize neprotestoval. To se ale už nedá říci o Nevillu Chamberlainovi, kterému se kniha náhodou dostala do rukou. Ano, byl to ten anglický ministr zahraničí a jeho větu: "Ten Palouček vám přijde draho." mohl tehdy těžko někdo chápat. Od té doby však Čechy neznal a podle toho to taky v tom osudném Mnichově tak dopadlo.

Ale teď už se budeme věnovat něčemu příjemnějšímu a tím je hledání mrtvoly. Cimrman si uvědomoval, že samotné pátrání si může ulehčit a urychlit, když využije poznatky z pátrání předešlých. Proto si od jisté doby začal dělat podrobné poznámky. Cimrman si vypěstoval dokonalou paměť a tak vždy dokázal přesně sepsat vše, co bylo během pátrání řečeno. Jeden takovýto zápis - bylo to pátrání po mrtvole, se nám podařilo najít a díky tomu Vám jej teď můžeme předložit. Všimněte si, že je tam opravdu vše, slovo od slova, včetně zdánlivě irelevantních vět. Tedy úplně všechno ne. Například z telefonních hovorů je zanamenáno pouze to, co řekl Cimrman. Vysvětlujeme si to tak, že ta jeho paměť nebyla vždy tak úplně dokonalá a proto si někdy vypomáhal diktafonem. Celý text pak ještě dodatečně doznal úprav. Cimrman usoudil, že by policisté, kteří se v těchto zápisech objevují, měli být do jisté míry uchováni v anonymitě pro případ, že by se dokument dostal do cizích rukou. Vyřešil to tak, že pozměnil jejich hodnost a jména nechal původní. Když se to však dostalo do rukou policistů, byli právem trochu rozzlobení - on je tím totiž vesměs degradoval.

Jára Cimrman detektiv Hledání mrtvoly

Jára Cimrman přežil 1.světovou válku. Podrobnosti najdete v úvodní přednášce | První z mnoha div. her objeveného díla, má název : Vetřelec | O průběhu vyzvednutí nalezeného díla Járy Cimrmana Vás informuje část : O našich vykopávkách | Možná, že Vás také zajímá, co jsme nalezli. | Jestlipak víte, kdo vynalezl zapalovač? | Nyní zde máte také možnost se dozvědět, jaké bývaly Vánoce Járy Cimrmana. | Cimrman také psal pohádky. | Objevili jsme povídku ze Slovácka s názvem : Sázka. | Druhá námi objevená div. hra má název : Objevení Ameriky. | Několik fotografií naleznete v části Jára Cimrman v obrazech. | Někdy až kruté, jsou osudy vynálezce (a jeho okolí). | Naše reakce na dotaz, který nám přišel e-mailem má název Sochy Járy Cimrmana. | O tom, co přimělo Cimrmana psát akční divadelní hry. | Cimrman byl skvělý, mnohdy však nedoceněný pedagog. | A jaký byl detektiv? | Jára Cimrman založil literární skupinu, která si říkala Paliči. | Za pozornost také stojí Járovy první okamžiky života. | Co nám tak dlouho trvalo? Složit zámkovou skládačku. | Věřte nebo ne, Cimrman se podílel i na Švejkovi. | O tom, jak a proč vznikl komiks. | Jára se zabýval také archeologií. | Jak se Vám stránky líbí, nebo nelíbí se dozvíte ve Vašich ohlasech a reakcích.