Hledání mrtvoly
Jára Cimrman detektiv Hledání mrtvoly
Osoby, které se ve hře nejčastěji objevují:
Já: Jára CimrmanSt: Statkář Popelka
SM: Strážmistr PopelkaBr: Strážný Bryčka
Začátek 20. let, kdesi na statku
St: Pane, vy se tu chováte jako na pastvě.
Já: Čemu se divíte? Vždyť mám před sebou dobytek.
St: Co si to dovolujete? Já vás budu žalovat.
Já: To mně nevadí, já jsem u soudu jako doma.
St: To se nedivím. Co tady vlastně hledáte?
Já: Mrtvolu.
St: Tak si ji běžte hledat jinam a neotravujte… Cože? Mrtvolu?
Já: Ano, slyšíte dobře. Mrtvolu.
St: Tady nejste na hřbitově.
Já: Na to, že tu žijete odjakživa je to dobrý postřeh.
St: To se o vás říct nedá.
Já: To máte pravdu. Tak půjdeme dovnitř.
St: Kde dovnitř? Do stáje?
Já: Vy bydlíte ve stáji?
St: Co myslíte?
Já: Pro koho je ta stáj?
St: Pro dobytek.
Já: Tak jdeme do stáje.
St: Pane, já vás upozorňuji, že si podobné chování nenechám líbit.
Já: Tak jdeme.
St: Já se na vás budu ještě informovat.
Já: Můžete. Zeptejte se mne a máte to z první ruky.
St: Kam to lezete?
Já: No vidíte že pod postel, ne?
St: Vy si snad myslíte, že mám pod postelí schovanou mrtvolu, nebo co?
Já: Moc bych se nedivil. Znal jsem jednoho psychopata a ten spával s mrtvolou v posteli. Ukažte co máte pod peřinami.
St: No to už je vrchol. Já si na vás a na vaše chování budu stěžovat.
Já: To je divné. Mrtvola nikde. Neviděl jste v poslední době se po okolí potulovat mrtvolu? Tedy, někoho podezřelého?
St: Podezřelého? Ano, zrovna dnes.
Já: Aha, zajímavé. A jak vypadal? Můžete mi ho popsat?
St: Ani nebude potřeba, stačí abyste se podíval do zrcadla.
Já: Zajímavé, žeby dvojník?
St: Ne, dvojník ne.
Já: Nevadí, každopádně už jednoho podezřelého budeme mít.
St: A nevadí, že jste to vy?
Já: I tak je to pokrok.
St: Teď už snad jen zbývá, abyste našel mrtvolu, usvědčil se, zatknul a odvedl se na policii.
Já: Byla už tu policie?
St: Ještě ne, ale bude tu co nevidět. Můj bratr je totiž strážmistr a já jsem mu poslal po holubovi dopis.
Já: To nebyl dobrý nápad. Na to možná vrah čeká, sestřelí holuba, přečte si dopis a přijde vás sem zabít.
St: To abyste mě teď hlídal do příjezdu policie.
Já: A nebo do příchodu vraha. Řeknu vám, to nebyl špatný tah.
St: Jak jsem říkal, můj bratr je strážmistr. A často spolu diskutujeme.
Já: O to je to pozoruhodnější.
St: No jak se to vezme.
Já: Ale řeknu vám, vy jste ten můj přístup k vám vzal celkem klidně.
St: Já jsem zvyklý jednat s dobytkem.
Já: Já vím, často spolu diskutujete.
St: Tak už necháme těch urážek, nebo tu těch mrtvol bude víc.
Já: Porozhlédnu se po okolí.
St: Já půjdu raději s vámi.
Já: Zanedbané okolí… to se to vrahovi vraždilo a schovávalo.
St: Neprovokujte zase, ano?
Já: Podívejte, letí sem nějaký holub.
St: To je on.
Já: A má dopis. Přečtěte to prosím nahlas.
St: Milý bratře, potuluje se tu nějaký podezřelý člověk a tvrdí, že tady hledá mrtvolu. Přijeď prosím ihned. … Milý bratře, budeme tu co by dup.
Já: Úspora především.
St: No to jsem myslel, že je chytřejší.
Já: Ale jinak všechna čest, psát umí celkem dobře.
St: Už zase začínáte?
Já: Jak to tak vypadá, tak já tu končím.
St: Taky dobře. To neznáte bratra. Ten jak přijede, tak to tady všechno přehází nohama vzhůru. To budete ještě litovat.
Já: Tak to opravdu nevím, kdo bude litovat víc.
St: To je vlastně pravda.
Já: Tak až přijede, tak mu řeknete, že jste si to všechno vymyslel. Že to byl jen takový vtip.
St: To raději ne. To by mi to tu teprve zpřeházel.
Já: A co když tady žádnou mrtvolu nenajde?
St: No to mi neříkejte ani ze srandy. I když ještě se to dá zachránit. Mám tu brokovnici.
Já: To máte těžké, zase tu nebude ten podezřelý.
St: To už by mu tak moc nevadilo.
Já: Já mám ještě lepší nápad. Dopis od bratra ze záhrobí. A bude to mít i s podezřelým.
St: Tak už toho necháme.
Já: Tam vám někdo jede po řepě.
St: To jsou oni. Podívejte na něj jak jede. To je hrozné.
Já: Čtyři metry široká polní cesta je mu asi málo.
SM: Bryčko, já se osobně postarám, aby vám sebrali řidičské oprávnění.
Br: Já za to nemůžu, že je ta cesta tak klikatá.
SM: Vy máte klikaté ruce a oči. Jinak si totiž nedovedu vysvětlit, že jsme jeli většinu cesty po řepě.
St: No ta řepa bude teda vypadat.
Já: A podívejte, jak visí z toho blatníku ta kukuřice. Jak vidím, je už nejvyšší čas sklízet.
Br: Ta kukuřice tam je vaše?
St: To víte že je. Co je s ní?
Br: Tak promiňte.
SM: Tak kde máte tu mrtvolu? Rychle. Mám tam ještě jedno vloupání do kurníku.
Já: No už jsem to tady prohlédl, ale zatím jsem nic nenašel.
SM: No to my si už ji najdeme. Rychle dovnitř a prohledat.
Já: Jen vás chci upozornit, že pod postel i do postele jsem se už díval.
St: Jindro, to mi snad děláš schválně.
Já: Nezdá se vám přinejmenším zajímavé, že jeho první kroky vedly k posteli?
St: To byla snad náhoda.
Já: To nebyla náhoda, to byla dedukce.
St: Už toho nechte. Ano?
Já: Dobře. Ale to je mi divné, že se váš pan bratr s vámi vůbec nebaví.
St: To už je takový jeho zvyk. Při výkonu služby nezná bratra.
Já: To abych vás teda představil.
SM: Tak bratře, nemohu nic najít.
Já: No vida, nebude to až tak hrozné.
SM: Nemáš ještě někde jinde postel?
St: Co máte pořád všichni s tou postelí?
SM: Hledáme přece mrtvolu.
St: Tak si ji běžte hledat jinam.
SM: To je nápad, jdeme ven.
Já: No v té vysoké trávě se vám to bude těžko hledat.
SM: Posekejte tu trávu tam, nebo se mi tam ještě ztratíte.
1S: A jak? Není čím.
SM: Okamžitě popadněte tu kosu co tam trčí z té kůlny, nebo to budete škubat rukama.
1S: Tady to? No jak myslíte.
SM: Člověče co to nesete? Okamžitě se vraťte do kůlny a vezměte si kosu.
1S: Vždyť vy jste říkal, že mám vzít tady to co trčí z kůlny.
SM: To jsem ale netušil, že nerozeznáte kosu od cepu.
SM: Podívejte se na něj. Ten se s tím ohání jak řezník s pantokem. Hned od zítřka zavedu kurs sečení trávy. Ti budou séct, až se za nimi bude prášit.
Já: Snad byste vy sám jim měl jít ukázat, jak se seče tráva.
SM: Abych já neukázal vám. Ostatně…
2S: Pane inspektore, prohledali jsme všechno, mrtvolu jsme nenašli, vraha také ne.
SM: Nechte těch blbostí, nebo vrah bude brzy stát před váma.
2S: No to by bylo výborné.
SM: Jak pro koho. Pro nás dva určitě ne. Byli jste ve sklepě?
2S: Bryčka je tam.
SM: Jaký Bryčka?
2S: Strážný Bryčka.
SM: No to je něco jiného. Už je tam nějak dlouho, nezdá se vám?
St: Moje víno! Vždyť já tam mám víno!
SM: Tak to jste tam poslali toho pravého. Okamžitě pro něj.
Já: Co máte z toho, uděláte nové.
SM: Jen nechci vidět jak pojedeme odsud když už sem jsme jeli po řepě.
1S: Mám posekat i tady to?
SM: Posečte to všechno, aspoň se bude lépe hledat.
St: Opovažte se. Vždyť to jsou moje rajčata.
1S: Mně se ty bobule zdály nějaké povědomé.
SM: Člověče vy jste ještě nikdy neviděl rajčata, nebo co?
1S: No takové ne. Já jsem myslel, že je to to křoví, jak na to sedají ptáci a ozobávají.
SM: A kdo ozobal váš rozum?
St: No je pravda, že letos se rajčata moc nevydařily. Jsem si říkal, aspoň ta řepa a kukuřice. Ale to byste asi museli jít zpátky pěšky.
SM: To nepřipadá v úvahu. Já taky umím trochu řídit auto, takže o svou řepu se nemusíš obávat.
St: No to nevím.
SM: No tak jak Bryčka to uřídím taky.
St: Toho se právě bojím.
Br: Mrtvola nebyla nalezena.
SM: Tak mrtvola nebyla nalezena; ale víno nalezeno bylo, co?
Br: Víno bylo nalezeno a pečlivě prozkoumáno. Müller Thurgau, ročník 1918.
St: To snad ne, moje nejvzácnější. A to jsem ho tam měl tak pečlivě schováno.
SM: To víš, policie.
Br: To víš, policie. My nejsme nějací vesničtí zlodějíčci.
St: To je vrchol. On mi vychlastá flašku Müllera a ještě mi tyká.
Br: No to pardon, kamaráde. Ještě to se mnou není tak hrozné, já začínám tykat cizím lidem až po třech flaškách.
St: To není možné, to jsou dva litry vína.
Br: To víš, když je žízeň, tak to jde rychle.
St: A to takového člověka trpíš ve svém sboru?
SM: Musím. Umí z nás nejlépe řídit auto.
Br: Tak jak já umím řídit auto, to umí málokdo.
St: Díky tomu je také tak málo nehod.
SM: Bryčko, odchod hledat mrtvolu. A ne že nakonec budeme hledat vás.
Br: Nebojte, až najdu nějakou podezřelou mrtvolu, tak zakřičím.
St: Já se ti divím. Já být strážmistrem, tak tento člověk si u mne ani neškrtne.
SM: Ono to není tak jednoduché. Bryčka je synovec inspektora a díky tomu taky máme to auto.
St: No to s ním zacházíš dost neopatrně na to, že je to synovec takového zvířete.
SM: Jeho strýc říkal, že s ním mám zacházet jako s řadovým policajtem. Ale vraťme se k mrtvole.
Já: To bysme ji napřed museli mít.
SM: No snad ji ještě najdeme, ne?
Já: Měli bysme trochu pozměnit metodu. Co byste například dělal vy, kdybyste byl vrah?
SM: Asi bych tu mrtvolu táhl tady zadem a hodil někde tam.
Já: Aha, počkejte, tudy. No jo, ale musíme předpokládat, že vrah není žádný primitiv.
SM: Člověče co si to dovolujete?
St: To on dělá pořád.
SM: Už se začíná stmívat. Rychle, ať ji ještě stihneme najít. Teď mě napadá, teď bývají dost vedra a ty určitě máš otevřené okno. Neslyšel jsi v noci nějaké podezřelé zvuky?
St: No otevřené okno mám, ale ty zvuky…
Já: Tady jsou blízko nějaké mokřiny, neníliž pravda?
St: To je pravda.
Já: A neobtěžují vás v noci komáři?
St: No sem tam, není to zrovna příjemné.
SM: Ale to jsme pánové trochu odbočili…
Já: Moment. Takoví ti trochu pruhovaní.
St: Myslím, že ano.
Já: Já jsem si jednou sestrojil odpuzovač komárů.
St: Zajímavé a co to vlastně je?
SM: Ale pánové…
Já: Odpuzovač vydává takový zvuk. Když jsem to zkoušel poprvé, bylo to už večer, tak jsem si vzal tabletku na spaní, protože ten odpuzovač byl poněkud hlučný. Ale asi jsem se spletl ve frekvenčním pásmu. On totiž naopak ty komáry přitahoval. Když jsem se ráno probudil celý poštípaný, tak jsem zprvu myslel, že je to od včel.
St: A jak ten odpuzovač vlastně funguje?
Já: Víte, on vydává, pro komáry, takové nepříjemné zvuky, jako když třeba celá kapela hraje falešně. To si kolikrát člověk musí zacpávat uši a někdy dokonce i utéct mimo dosah toho hrozného pazvuku. Myslím, že si to dovedete představit.
St: No jéje, tady bratr hraje v policejní kapele.
SM: Jiří, prosím tě…
Já: No a já jsem tehdy sestrojil opak odpuzovače. Asi jsem ty tóny příjemně sladil, takže komáři mi pili krev a já jsem jim k tomu ještě vyhrával.
SM: No je to jistě zajímavé, co tady říkáte, ale vzhledem k pokročilé době bysme měli pokročit…
Já: Stala se mi v souvislosti s komáry ještě zajímavější věc. Jednou jsem totiž doma spatřil komára, který byl celý modrý. Už jsem psal článek do časopisu World of biology, kde jsem popisoval úplně nový druh komára, když jsem si všiml, jak úplně normální komár sedá na skleničku nehořlavého inkoustu, který jsem vyvíjel, pije ho a postupně modrá.
St: A k čemu je nehořlavý inkoust?
Já: Ne zřídka se stává, že důležitá listina se nedopatřením octne v plamenech a tím je navždy ztracena. Listina popsaná nehořlavým inkoustem nezhoří celá. Inkoust se totiž vsákne do papíru a tak zachová alespoň jeho popsanou část. No zatím se mi podařilo vyvinout aspoň nehořlavého komára.
St: To si stejně nedovedu představit, jak vám komáři chodí na nehořlavý inkoust.
Já: Já vím, zní to trochu neuvěřitelně, ale podívejte se tady na mou ruku, to není tetování. A to mohu mluvit o štěstí, že jsem na to přišel dříve, než jsem poprvé vyzkoušel ten odpuzovač.
SM: Ale ta mrtvola tu musí někde ležet.
Já: Pokud tu někde nestojí, nebo nevisí.
1S: To je taky pravda.
SM: Jaktože nesekáte?
1S: Už není co.
St: No to nechci vidět.
1S: Víte, pamatuji takový podivný případ. Jeden můj známý se vám oběsil, představte si na štranku.
SM: Co je na tom divného? To je běžná sebevražda.
1S: To nebyla sebevražda. Víte, on se pohádal se svým kamarádem a udeřil ho, až upadl do bezvědomí. Myslel, že ho zabil a tak to chtěl narafičit tak, že se jeho kamarád oběsil. Vzal štranek, udělal smyčku, uvázal na trám, chtěl zkusit jestli to dobře uvázal a oběsil se sám.
SM: Jo vy myslíte ten případ před dvěma lety. Ale to byla sebevražda. Myslel si, že zabil kamaráda a z žalu nad jeho smrtí se oběsil.
1S: I tak by se to dalo vysvětlit.
Já: To je zajímavé. To je skoro jak z románu Romeo a Julie. A neotrávil se náhodou potom ten jeho kamarád?
SM: Ano. Jak to víte?
Já: To není nic těžkého to odhadnout. Stačí k tomu špetka romantiky.
SM: Byla to otrava alkoholem, asi tak za rok poté.
1S: On totiž strašně chlastal, Pepa.
Já: Ano, to už je dnes běžně používaný jed. To se člověk otráví, ani kolikrát nechce.
1S: No jéjé, to by tady pan strážmistr mohl vypravovat.
SM: Jaké vypravovat? Co si to dovolujete? Ve službě se o alkoholu nemluví. To si vykládejte v hospodě.
1S: To opravdu mohu?
SM: To můžete, máme přece svobodu projevu. Ale opovažte se tam zmínit o mě. To bych vás okamžitě zabácl.
Já: A jenom tak pro zajímavost - jaká je sazba?
St: No řepa celkem ušla, než mi ji pojezdili.
SM: Tebe se na nic neptal.
St: Já už mlčím.
SM: Ty nemáš co mlčet, ty máš vypovídat.
St: A co chceš vědět?
SM: Kde je ta mrtvola?
St: Jak to mám vědět, copak jsem vrah?
SM: No to by mi tak ještě scházelo - můj bratr vrahem.
St: Aspoň by ses konečně dostal do novin.
SM: No přiznávám, že by to bylo originální.
Já: Znám i pozoruhodnější případy.
SM: Co může být ještě pozoruhodnějšího?
Já: V jedněch novinách byl titulek: "Komisař dospěl po dvou letech usilovného pátrání po vrahovi nečekaného závěru; prohlásil:'Vrahem jsem já.'".
SM: To je neuvěřitelné.
Já: Toho komisaře znám osobně. Víte, do té doby se mu nikdy nestalo, aby nějaký případ nevyřešil. Ale jednou to přijít muselo. Dva roky marně pátral po vrahovi a do případu zavlekl celé okolí, včetně sebe, až mu nakonec vyšlo, že vrahem může být jedině on sám. Měl na sebe tolik důkazů, že ho málem odsoudili.
SM: A jak to tedy dopadlo?
Já: Naštěstí se včas přihlásil pravý vrah. Byl na tom psychicky velmi špatně. Každý měsíc v den vraždy se mu totiž oběť zjevovala ve snu až to už nevydržel a přiznal se. Říkal, že kdyby se mu pak měl ještě zjevovat i komisař, bylo by to na něj už příliš. Nakonec oba i s komisařem skončili v blázinci, kde se dodnes hádají, kdo je vrahem. Říkal, že kdyby se mu nebožtík dál nezjevoval, byl by ho komisař přesvědčil, že je nevinen. Jejich spolupacienti s oblibou jednomu z nich říkají Jekyll a druhému Hyde.
SM: Stejně je to zajímavé. V takových případech si vrah obvykle vezme život.
Já: To je pravda. Ale on to neudělal, protože mu bylo od malička vštěpováno, že člověk nemá právo si brát život.
SM: No, ale slunce nám zatím zašlo za obzor. Dnes už asi nic nenajdeme, tak se vrátíme domů.
St: Víš bratře, já bych rád sklidil aspoň nějakou řepu, takže pokud ti to nebude vadit, mohl bys i se svým kolektivem přespat u mě.
SM: Víš bratře, to bude úplně nejlepší. Bojím se, že by to byla nejen řepa, co by po cestě domů v takové tmě utrpělo.
Já: No a já sednu na kolo a pojedu domů. Zítra ráno v devět budu tady.
SM: Dobře, tak jeďte. Dobrou noc.
Já: Dobrou noc.
Já: U telefonu Cimrman.
Já: Buď zdráv, Tomáši Alvo.
Já: Mluv česky.
Já: No já ještě nespím, je jedenáct hodin.
Já: No jak jsme se domluvili, deset procent plynu Tajec. V čem je problém?
Já: Ale to osvětlení je přece určeno eskymákům a ne do kovárny.
Já: Přece jsem ti říkal, že okolní teplota musí být relativně nízká.
Já: Tak si postaví kovárnu novou.
Já: Jo, deset procent. Měj se.
Já: U aparátu Cimrman.
Já: Buď zdráv, Karle.
Já: Co? Že nevíš kde ti hlava stojí? Ty? Věhlasný anatom?
Já: No, tak ta kniha Po stopách Jesseniových bude brzy hotova.
Já: Mám nový přírůstek.
Já: Ne, já myslím mrtvolu. Ještě jsme ji nenašli. Ale určitě ji nalezneme.
Já: Ale to víš, že se na ni podíváme spolu.
Já: Ale usneš. Zapni si ten uspávač, co jsem ti včera donesl. A natoč si pro jistotu budíka. Mně se totiž jednou nevypnul a já jsem spal dva dny. Ještě, že jsem tehdy zkoušel jak bude fungovat se skoro úplně vybitou baterií.
Já: Dobrou noc.
Já: Jestli ještě někdo zavolá…
Já: U sluchátka Cimrman.
Já: Hallo Franz.
Já: Nein, ich möchte schon schlafen.
Já: Ja, mein Deutch ist schrecklich weil ich bin müde.
Já: Nein Franz, heute nicht. Du must bis morgen warten.
Já: Gute nacht.
Já: Já ti dám v půl dvanácté v noci otravovat s ozubenýma kolama.
Já: U přístroje Cimrman.
Já: Bon soir, André.
Já: Oui.
Já: Žáne, vlez mi na záda.
Já: No to buď rád, že tomu nerozumíš. Takový světový fyzik jako ty, by to těžko unesl.
Já: Oui.
Já: Cela va de soi.
Já: Bon soir.
Já: Tak to jsem trochu přehnal. I když mně nerozuměl. Když já jsem tak unavený a ospalý a už pomalu ani chvílemi nevím, co říkám.
Já: Na drátě Cimrman.
Já: Og noegig, Turfan
Já: Na.
Já: Rangifer tarandus abrud obder?
Já: Ikk goed tead dib edak. Obedek emag ud tesum um di goed.
Já: Dafur.
Já: To je neuvěřitelné, jemu se skoro o půl noci splaší naočkovaní sobi a navíc mu ještě utečou.
Já: Já tady snad celou noc protelefonuji.
Já: U teleaparátu Cimrman.
Já: Já už jsem tak zblblý, že to zvedám i když nikdo nevolá
Já: Aha, volá. Že by šestý smysl? Sixth sense... No. Hello, Arthur.
Já: Yes, but I would like to sleep now.
Já: You too? So why the hell you're ringing?
Já: I see, you can't sleep. But so can't I because someone still keeps ringing. And the corpse here. And all.
Já: No, I didn't kill him.
Já: Good night. Sweet dreams.
Já: Já vím, že se mně to řekne, ale co mám dělat? Mám ti zpívat ukolébavky?
Já: To je samý pes Baskervillský, samá čertova noha a teď nemůže spát.
Já: To abych zavčasu odpojil telefon, za chvíli se začnou probouzet v Austrálii.
Já: Á, pan domácí, dobré ráno. Tak co mi pěkného nesete?
Já: Že vám vybuchl záhon? Dnes ráno?
Já: Aha, tak to promiňte, to se moc omlouvám, on měl vybuchnout až odpoledne.
Já: Jo přímo vaše žena? Aspoň je bohatší o nevšední zážitek.
Já: No to uznávám, že vám takové zážitky už začínají zevšedňovat.
Já: Že má vaše žena za ušima? No tak když přimhouříme obě oči, tak…
Já: Jo že má rajčata až za ušima. No to víte, Tri… vidíte, teď jsem vám málem prozradil složení výbušniny. No ale berte to z té lepší stránky - letos už máte sklizeno…
Já: No to je pravda, že letos nebyla ta sklizeň valná.
Já: Já vím, že kvůli mně. Tak já vám dám své vlastní rajčata.
Já: No vidíte, to máte pravdu. Měl jsem ten pokus udělat na vlastním záhoně. To mě nenapadlo. Díky za nápad, příště to tak určitě zkusím.
Já: Ano, moc mě to mrzí. Já musím už jít, mám ještě hledat mrtvolu.
Já: Ne, na vašem záhoně ne, na statku.
Já: Dobré ráno.
SM: Jdete o pět minut později.
Já: Omlouvám se, ale sousedovi vybuchl záhon, tak jsme o tom diskutovali.
SM: V tom jste měl určitě zase prsty vy.
Já: No tak na půl. Sousedka, nevím co ji to napadlo, ho začala zalévat a tak ten výbuch aktivovala.
SM: Člověče, ale to stačilo, aby zapršelo a vybuchlo by to stejně, ne?
Já: No to je pravda, ale pršet bude až odpoledne.
SM: To tak spoléháte na předpověď počasí?
Já: To vůbec ne, ale já jsem tak trochu také meteorolog.
SM: A k čemu máte ten klacek?
Já: To není žádný klacek, to je virgule. Mě tak napadlo, že bysme pomocí ní tu mrtvolu mohli najít.
SM: Možná se budete divit, ale mrtvolu už máme.
Já: Tak to se teda divím.
Br: Šéfe, stačí to tak?
SM: Co je to zase za oslovení? Vy nevíte,… Člověče co má zase toto znamenat? Kde má šaty?
Br: No vždyť jste sám říkal: "Vyslekněte myslivce."
SM: Ale já jsem říkal: "Vyslechněte myslivce." Jak vás toto mohlo napadnout?
Br: No já jsem myslel, že ho chcete mučit.
SM: Bryčko, já asi brzo začnu mučit vás.
Br: No ale pro jistotu jsem ho i vyslechl.
SM: Odveďte myslivce a řekněte mi, jak probíhal výslech. To jsem opravdu zvědav.
Br: Tak provedl jsem tak zvaný křížový výslech.
SM: No výborně Bryčko, pokračujte.
Br: Zeptal jsem se ho, kde byl v době vraždy. Odpověděl mi, že doma v hájence. Zeptal jsem se ho, zda mu to může někdo dosvědčit. Odpověděl mi, že ne, protože tam žije sám.
SM: No tak to je jasné.
Br: Ano, nemá alibi.
SM: Ale o to přece nejde. Jak mohl vědět, že se tu stala vražda a jak mohl vědět, kdy se vražda stala?
Já: A kde vlastně máte tu mrtvolu?
Ži: Ta mrtvola jsem já.
Já: Na mrtvolu vypadáte relativně dost živě.
Br: No on si cvakl slivovice, co jsem večer našel…
St: Moje padesátiletá slivovice!
Br: No vidíte, byl nejvyšší čas ji spotřebovat.
St: Ještě, že už jste tu mrtvolu… tedy tady pana Obroučku našli, jinak by mě tady pan policista zbavil všech zásob.
SM: Je načase zjistit motiv.
St: Motiv je jasný, je to ožrala.
Ži: No dovolte.
SM: Já myslím motiv vraždy.
Br: Tak ten by mě taky zajímal.
SM: Tak se běžte Bryčko zeptat proč to udělal.
Br: No to já už dávno vím. Tady pan živnostník je totiž pytlák.
SM: Výborně Bryčko, vy se překonáváte. Přiveďte myslivce.
SM: Tak pane Obroučko, jak se to stalo?
Ži: Prostě jsem si vyšel v noci na procházku a někdo po mě vystřelil. Já jsem se lekl a spadl jsem tam do té díry.
SM: A nešel jste náhodou pytlačit?
Ži: Říkám vám, že to byla jen procházka.
SM: A co ta střelná zbraň, co se vedle vás našla?
Ži: Tu jsem tady nedaleko našel.
My: To vykládejte malému Jindrovi.
SM: Tak tyto narážky si vyprošuji.
My: Je to obyčejný pytlák, podívejte se k němu domů, kolik má paroží.
Ži: To všechno ulovil můj děd.
My: Ale kde? Tady! To byl taky pěkný pytlák. Můj děd vypěstoval takové statné kusy a ten jeho mu je skoro všecky postřílel.
Ži: Tak s těmi mrzáky bych se moc nechlubil, být váma.
My: Vždyť vy se s nimi chlubíte. Všude rozhlašujete, jaké doma vlastníte trofeje. Ale že jste to paroží postřílel tady, to se nepochlubíte. Žeprej škoda, že není výstava paroží. Pane, vy byste mohl být exemplářem na výstavě pytláků, vy byste tam vyhrál první cenu.
Ži: To je myslivec, co? On si myslí, že po lese neběhají jeleni, ale paroží.
SM: Tak toho necháme.
Já: Tak to je vidět, že jablko nespadlo daleko od stromu.
My: Ale to je pěkně červavé jablko a červavý strom.
Ži: Já doufám, že tu někdo ty urážky zapisuje.
SM: Zapisujete to Bryčko?
Br: Ne, já nemám ani tužku.
SM: Tak to je dobře, aspoň se nebudu muset otravovat ještě s urážkami.
SM: Takže abychom to shrnuli. Tady pan myslivec… jak se vůbec jmenujete?
My: Hajný.
SM: Tady pan Hajný vystřelil po panu Obroučkovi, protože ten mu pytlačil v jeho revíru.
My: To není pravda. Já jsem po něm nevystřelil. Já jsem tu noc byl celou dobu doma.
SM: Dobře, tak mi tady napište vlastnoručně prohlášení, že jste byl celou dobu doma a podepište.
Ži: Najednou tužku máte, co? To je zaujatost policie proti mé osobě a stranění druhé straně.
SM: Jak vidíte, tužku už jsme našli, tak si dávejte pozor na to, co říkáte. A ty mi bratře dones ten lístek.
St: Tady ho máš.
SM: No vida, stejné písmo. Pane Hajný, zajisté tento lístek poznáváte.
Já: Opravdu, stejné písmo. Jak je to možné?
SM: Toho holuba, kterého ke mně poslal můj bratr, totiž chytil tady pan Hajný, napsal odpověď a poslal zpět panu statkáři. Tím si chtěl získat čas. V noci pak nic netušící šel odklidit tady pana Obroučku a my jsme ho chytli - bohužel ještě před tím, než jsme znali jeho záměr a tak jsme se mohli jenom domnívat, o co mu jde.
St: Teď ale nechápu, jak to, že jste přece přijeli.
SM: Protože nás dopisem informoval tady pan Cimrman ještě před tím, než se sem odebral. Akorát nevím, jak jste se o té mrtvole dozvěděl.
Já: Víte, nějaký kolemjdoucí byl náhodou tady, pana Obroučky si všiml a utíkal za mnou a všechno mi sdělil. Akorát mi nestihl v tom spěchu říct, kde se mrtvola nalézá. On totiž pospíchal na vlak.
St: A proč to neřekl přímo mně?
Já: On se totiž domníval, že vrahem jste vy.
St: To je pěkné a vy jste si to všichni mysleli taky, dokonce i můj bratr.
SM: To víš, při výkonu služby neznám bratra.
Jára Cimrman detektiv Hledání mrtvoly
Jára Cimrman přežil 1.světovou válku. Podrobnosti najdete v úvodní přednášce |  První z mnoha div. her objeveného díla, má název : Vetřelec |  O průběhu vyzvednutí nalezeného díla Járy Cimrmana Vás informuje část : O našich vykopávkách |  Možná, že Vás také zajímá, co jsme nalezli. |  Jestlipak víte, kdo vynalezl zapalovač? |  Nyní zde máte také možnost se dozvědět, jaké bývaly Vánoce Járy Cimrmana. |  Cimrman také psal pohádky. |  Objevili jsme povídku ze Slovácka s názvem : Sázka. |  Druhá námi objevená div. hra má název : Objevení Ameriky. |  Několik fotografií naleznete v části Jára Cimrman v obrazech. |  Někdy až kruté, jsou osudy vynálezce (a jeho okolí). |  Naše reakce na dotaz, který nám přišel e-mailem má název Sochy Járy Cimrmana. |  O tom, co přimělo Cimrmana psát akční divadelní hry. |  Cimrman byl skvělý, mnohdy však nedoceněný pedagog. |  A jaký byl detektiv? |  Jára Cimrman založil literární skupinu, která si říkala Paliči. |  Za pozornost také stojí Járovy první okamžiky života. |  Co nám tak dlouho trvalo? Složit zámkovou skládačku. |  Věřte nebo ne, Cimrman se podílel i na Švejkovi. |  O tom, jak a proč vznikl komiks. |  Jára se zabýval také archeologií. |  Jak se Vám stránky líbí, nebo nelíbí se dozvíte ve Vašich ohlasech a reakcích.