Co jsme nalezli

Na úvod jeden citát: "Ten kdo hledá to, co není, obvykle to nenajde."

V již zmiňovaném demižónu jsme toho nalezli mnoho, bohužel zpracovat to do publikovatelné podoby se nám zatím toho moc nepodařilo. Důvodů je hned několik. Jedním z nich je ten, že Cimrman ovlivněn známým pořekadlem: "minulost se opakuje" napsal některá svá díla také švabachem a klínovým písmem. Hlavně s klínovým písmem zatím máme velké problémy. Ve své skupině máme sice hned několik odborníků na tento druh písma, bohužel Cimrman v té době dost "škrábal". Některá slova tak jsou téměř nečitelná a nezřídka se stávají častým zdrojem hádek až roztržek mezi členy našeho týmu. Tak napříkad Jiří Strakatý vedl dlouho spor s Karlem Tykadlem. Jeden z nich tvrdil, že špatně čitelné slovo je "neboť" a druhý zastával názor, že se jedná o "neb". Původně slovní přestřelka časem přerostla v přestřelku skutečnou, kdy jeden z nich nalezl v demižónu skobičkový prak a druhý zanedlouho potom miniaturní vzduchovou houfnici. Po vyčerpání přiložené munice došlo i na pěstní souboj. Naštěstí oba protagonisté sporu nalezli pravidla nového sportu, který samozřejmě byl dílem Cimrmana a nesl název: "Zápas rakousko - český". Celá roztržka nakonec skončila natrženým obočím, dvěma zlomenými nosy - na obou stranách jeden, zhmožděným malíčkem, okem zasaženým rýžovým zrnem a třemi skobičkami hluboko v krku.

Co vám zatím také nemůžeme ukázat jsou četné fotografie, které Cimrman pořídil, při své několikanásobné cestě kolem světa. Samozřejmě, že jsme se pokusili fotografie nascanovat, ale hned ta první shořela Ottovi Krupičkovi ve scanneru a tak jsme pro jistotu již dále neriskovali. Tomu se dalo předejít, kdybychom dříve nalezli, bohužel až na dně demižónu ležící upozornění, že materiál, na kterém byly fotografie pořízeny, je silně vznětlivý a některé fotografie dokonce třaskají. Toto upozornění zní: "Pánové badatelé, v žádném případě nestrkejte fotografie do scanneru cizí výroby, nýbrž užijte mnou vyrobeného Snímače fotografie za účelem publikace na mezinárodní síti či mimo ni". Cimrman tedy vynalezl fotografie hned na několik použití. Další způsoby použití nám však zatím zůstávají utajeny, ale na jeho odhalení se tvrdě pracuje. Důkazem toho je, že Ottovi Krupičkovi shořelo dalších pět fotografií. Cenou za zjištění, že fotografii lze zapálit již pomocí zvětšovacího skla a paprsku měsíce za úplňku, byl stoh slámy. Druhý stoh slámy vzal za své, když se O. Krupička snažil zapálit fotografii paprskem měsíce v poloúplňku a nakonec si musel vypomoci zapalovačem.

Již se dokonce objevily hlasy, že nalezené dílo je pouhým podvrhem. To samozřejmě se stoprocentní určitostí nemůžeme vyvrátit. Na druhou stranu o pravosti těchto materiálů nasvědčuje fakt, že otisky prstů nalezené na většině listin se shoduje s otisky prstů na většině exponátů českých technických muzejí, Křižíkově fontáně, střeše Národního divadla, závitu na obloukové lampě, klice Patentového úřadu (tam je obtisknuta nesmazatelně celá jeho dlaň), na ciferníku pražského orloje a na dvaceti osmi půllitrech v hospodě U Fleků. To už je důkaz. Zde asi těžko obstojí tvrzení pesimistů, že někdo jiný, vydávajíce se za Járu Cimrmana sepsal listiny a pak osahal všechny uvedené předměty, památky a budovy.

U falsifikátů ještě zůstaneme. Zjistili jsme totiž, že Jára Cimrman, který již od svých čtyř let uměl plynule číst si ve svých pěti letech přečetl již několik děl dnes již klasických autorů, jakými byl Palacký, Dobrovský apod. Této literatury měl nadbytek, neboť jeho otec pracoval u firmy Ruhe jako topič. A tak jednoho dne se mu do rukou dostala i mnohými znalci našich dějin a literatury diskutovaná díla Rukopis zelenohorský a Rukopis královedvorský. Cimrman je po přečtení bez váhání prohlásil za podvrhy a svůj názor otiskl v Českých vlasteneckých listech, čímž si proti sobě poštval půlku národa. Tehdejší vlastenec Vincenc Hlavatý byl tímto činem tak podrážděn, že v dalším čísle tohoto listu otiskl článek, ve kterém tvrdě napadl Járu Cimrmana. Jára Cimrman si tento článek vystřihl a schoval a my jsme jej nalezli v demižónu a tak vám můžeme alespoň jeho část nyní zprostředkovat. V.S.Hlavatý napsal: "… kdo to vlastně je ten Cimmerman, pětiletý rakušan, který zřeknuvše se svého jazyka rodného, píšíce česky se opovažuje rýti do dějin našich a rozorávati je. Kdyby on byl napsal rukopis tento, jistě by ho on sám prohlásil jest za pravý…". Jak vidíme, vlastenec Hlavatý nijak nepřispěl k obhajobě autentičnosti těchto rukopisů, spíše naopak.

Další perličkou, kterou jsme našli, byl rakouský list Der Vogel, ve kterém na první straně je velkými písmeny nadepsán titulek článku s názvem: "Cimrman gewint die Skischnellhinunterdurchwaldlaufweltmeisterschaft", což v překladu přibližně znamená: "Cimrman vyhrál mistrovství světa ve sjezdu na lyžích." Závod se konal v rakouských Alpách a konkurence byla opravdu silná. Tak například známý lyžař Jorgen Hnojenberg, nebo rakouský veterán českého původu Hans Boticka, či fenomenální Fin Trulo Kravanen. Cimrman však všem jak se říká "vypálil rybník", neboť on byl zároveň závodníkem i strůjcem tratě. Tehdejší sjezdovky se vůbec nepodobaly dnešním a trať vedla mnohdy lesem, kolem rybníků a skalisek. Severští a rakouští sportovci byli vesměs vynikající lyžaři, ale bohužel podprůměrní orientační běžci a ještě horší plavci. Důkazem toho je fakt, že do cíle dojeli pouze dva závodníci z osmadvacetičlenného startovního pole a to vítězný Cimrman a asi s hodinovou ztrátou rakouský hajný Franz Haselein, který mimochodem dostal divokou kartu, když den před závodem porazil Cimrmana v maryáši. Ten znal trať velmi dobře, neboť procházela jeho revírem. Bohužel se zdržel, když si během závodu všiml srny a v závodě nepokračoval, dokud ji neskolil. Když se dostavil se srnou kolem krku do cíle, s překvapením zjistil, že navíc vybojoval stříbrnou medaili. Závod trval dva dny a další dva týdny trvalo, než se podařilo nalézt všechny závodníky. O tomto skvělém úspěchu se však nikde jinde nedočteme, protože severská asociace zimních sportů výsledky anulovala. Cimrman se nechal inspirovat činem již zmiňovaného hajného a vymyslel nový sport - biatlon. Jeho původní podoba vypadala tak, že sportovci stříleli na živou zvěř během projíždky lesem a úlovky kombinovala s dosaženým časem. Závodníci obdrželi za každý ulovený kus body takto: jelen +20b., srna +15b., zajíc +10b., bažant +5b. Zasažení soupeře se trestalo odnětím 30 bodů. Na to mimochodem dopláceli hlavně Němci, neboť ti stříleli na vše, co se pohnulo. Na druhou stranu jim to však nejednou vyneslo vítězství, i když nasbírali třeba -600 bodů, neboť jejich ostatní soupeři zůstali ležet na trati. Myslivecké sbory tento sport často kritizovaly, neboť po několika závodech nebylo v lesích co lovit a tak Cimrman jim alespoň zhotovil terče. Ani to však myslivce neuspokojilo a tak muselo dojít ke změně. Na terče stříleli biatlonisté a myslivci na živou zvěř. Od té doby už němečtí závodníci nemohli v cíli argumentovat, že si protivníka spletli se zvěří a tak se ze světové špičky zcela vytratili. Seveřané ještě dlouho nemohli zapomenout na Cimrmanův triumf a plni závisti upřeli mu také autorství biatlonu a přivlastnili si jej. Celý tento čin založili na skutečnosti, že již v 18. století se konaly v severských zemích závody patrol na lyžích a že tedy opět nevymyslel Cimrman nic nového.

Představili jsme Vám zde pouze zlomek toho, co jsme v demižónu nalezli a to se nám ještě nepodařilo vyprostit z něj všechno. Samozřejmě, že Vás budeme průběžně informovat o všem, co se nám podaří z nalezených materiálů zjistit. Pokud na nás máte jakékoliv otázky, či připomínky, můžete nám je zaslat na adresu kukacky@seznam.cz, nebo uvést ve Vašich ohlasech a reakcích. Pokud to bude v našich silách, rádi Vám na Vaše dotazy odpovíme.

27.10.2001

Jára Cimrman přežil 1.světovou válku. Podrobnosti najdete v úvodní přednášce | První z mnoha div. her objeveného díla, má název : Vetřelec | O průběhu vyzvednutí nalezeného díla Járy Cimrmana Vás informuje část : O našich vykopávkách | Možná, že Vás také zajímá, co jsme nalezli. | Jestlipak víte, kdo vynalezl zapalovač? | Nyní zde máte také možnost se dozvědět, jaké bývaly Vánoce Járy Cimrmana. | Cimrman také psal pohádky. | Objevili jsme povídku ze Slovácka s názvem : Sázka. | Druhá námi objevená div. hra má název : Objevení Ameriky. | Několik fotografií naleznete v části Jára Cimrman v obrazech. | Někdy až kruté, jsou osudy vynálezce (a jeho okolí). | Naše reakce na dotaz, který nám přišel e-mailem má název Sochy Járy Cimrmana. | O tom, co přimělo Cimrmana psát akční divadelní hry. | Cimrman byl skvělý, mnohdy však nedoceněný pedagog. | A jaký byl detektiv? | Jára Cimrman založil literární skupinu, která si říkala Paliči. | Za pozornost také stojí Járovy první okamžiky života. | Co nám tak dlouho trvalo? Složit zámkovou skládačku. | Věřte nebo ne, Cimrman se podílel i na Švejkovi. | O tom, jak a proč vznikl komiks. | Jára se zabýval také archeologií. | Jak se Vám stránky líbí, nebo nelíbí se dozvíte ve Vašich ohlasech a reakcích.